Ahoj, jmenuji se Martin Holík a rád fotím

Když už si někdo chce najmout fotografa nebo kameramana, tak chce o dotyčném často vědět, koho si vlastně najímá. Co mě vedlo k tomu, aby začal fotit, zejména pak svatby? Tuhle otázku jsem dostal už tolikrát, že jsem to přestal počítat. A abych vám usnadnil pátrání, tak jsem to nejpodstatnější sepsal do pár řádků.

Z války rovnou na svatbu

Jak jsem se k tomu focení tedy dostal?

Jmenuji se Martin Holík a narodil jsem se v roce 1985 v Přerově. Momentálně žiji a pracuji v Olomouci. Fotku jsem studoval na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Dlouhé roky jsem se věnoval reportážní fotografii a dokumentu. Fotil jsem demonstrace v Izraeli, kde „šlo skutečně o krk“, rodiny teroristů v Palestině, pro neziskovky jsem fotil lidi nemocné rakovinou v Albánii a mnohé další projekty v Asii a Jižní Americe. Za reportáže jsem získal ocenění i na prestižních soutěžích Czech Press Photo, Slovak Press Photo, nominaci na Joop Swart Masterclass – World Press Photo a mé fotky byly publikovány v nespočtu magazínech. Proč to zmiňuji na stránkách věnovaných svatební fotografii? Měl bych tu psát věci jako „absolvoval jsem kurz u fotografa v Paříži, kde jsem se naučil upravovat fotky a vidět svět v krásných růžových barvách“ ale to by byl nesmysl. Já chtěl vždycky fotit emoce. Chtěl jsem být válečný fotograf. Naštěstí jsem vystřízlivěl hned po prvním focení války, kdy mě v Ramalláhu sebrala IDF a celý den mě vesele vyslýchala. Ale touha zaznamenávat emoce ve mně pořád byla.

A tak jsem se stal svatebním fotografem. Troufnu si říct, že nic mě na fotografování svateb nemohlo připravit lépe, než právě fotografování reportáží ve světě. Naučil jsem se dokonale odhadnout situaci, předvídat, využít ten správný moment k zachycení neopakovatelných okamžiků, pohybovat se mezi lidmi nenápadně a nerušit. Ale hlavně, do fotografií přenést přirozené kouzlo okamžiku a emoce. Pokud z mých fotografií vyzařuje atmosféra svatby a lidé z nich mají radost, splnil jsem svůj úkol. Fotografování pro mě skutečně není jen byznys, je to zkrátka vášeň. Rok jsem dřel na to, abych dostal Czech Press Photo. Bylo to těžké ale povedlo se mi to a já to tehdy považoval za vrchol úspěchu. A víte, co je pro mě vrcholem úspěchu teď? Když fotím mladej páreček, za dva roky jim pak fotím svatbu, po svatbě tehotenské fotky a pak mě pozvou domů fotit prcka a na zdi visí moje fotky. To je panečku doják! Kam se hrabe nějaké CPP. Samozřejmě nezůstalo jen u svateb. Momentálně se intenzivně věnuji fotografování realit a hotelů po celém světě, což ukájí mou touhu po cestování. Pokud hledáte fotografa, který je do svého řemesla blázen, tak jste tu správně.

Fotograf v akci

Spojil jsem koníček s profesí

Ještě odpovím na druhou nejčastější otázku. “Jaké máte koníčky, pane fotograf?” Mám za sebou odfoceno už přes 600 svateb, 100 hotelů a realit. A tak nějak si teď uvědomuju, že vlastně žiju svůj sen. Fotím a živí mě to, cestuju a živí mě to. A je to můj koníček. Kromě zakázek fotím a natáčím svoje projekty. Jsem amatérský botanik, takže běhám po horách a fotím kytky a krajinky. A když nefotím, tak se snažím cvičit Systemu, z čehož se pak několik dní léčím. Jsem taky ezoterik, který hltá Junga. prostě takový blázínek.

Výstavy

2015 – Praha – Czech Press Photo
2014 – Bratislava – Slovak Press Photo
2013 – Paříž – The Grand Prix
2013 – České velvyslanectví ve Velké Británii
2012 – Multikulturní centrum Praha – autorská výstava
2012 – Muzeum umění v Přerově – společná výstava
2011 – Bretánie – autorská výstava v kavárně Bretánie
2011 – Caritas – autorská výstava na VŠ Caritas v Olomouci
2011 – Kino Metropol – autorská výstava v rámci festivalu Jeden svět
2011 – Stáří – výstava na Univerzitě Palackého v Olomouci
2011 – Jeden den v Přerově – výstava v Muzeu Komenského v Přerově
2010 – Czech Press Photo, pražská radnice
2010 – Charita Opava
2009 – Charita Opava
2008 – Muzeum romské kultury v Brně

Ocenění

2015 – Czech Press Photo
2014 – Slovak Press Photo
2013 – The Grand Prix Paris – čestné uznání
2012 – Koktejl kultur, 2. místo
2010 – Czech Press Photo, CANON JUNIOR AWARDS za Reportáž
2010 – Charita Opava, Můj svět 2010 – 1. místo Portrét
2010 – Charita Opava, Můj svět 2010 – 2. místo Umíme si hrát
2009 – Charita Opava, Můj svět 2009 – 1. místo Portrét
2009 – Charita Opava, Můj svět 2009 – 2. místo Život
2008 – Romipen – Čestné uznání

Publikace

Mé fotografie a reportáže jsou pravidelně publikovány v českých magazínech Xantypa, Lidé a Země, DigiFoto, Lidových novinách nebo zahraničním prestižním magazínu PRIVATE Magazine. Externě také fotografuji pro agenturu ČTK.